Varianta C

Pravobřežní varianta, jejíž modifikací jsou koridory VRT pro první veřejné projednání a výsledná varianta ŽD1, která jde do 2. veřejného projednání 24.6.2024.

Pozitiva:

• umožňuje maximální zkrácení jízdní doby z Prahy do Ústí nad Labem, Teplic, Duchcova, Bíliny, Mostu, Chomutova, Děčína
• umožňuje přímé napojení Litoměřicka - zkrácení jízdních dob z 50 na 30 minut
• umožňuje propojení s levobřežní a pravobřežní tratí
• umožňuje přímé napojení trati č. 130 (Ústí nad Labem - Chomutov) do Krušnohorského portálu (odpadá závlek vlaků do Ústí nad Labem - snížení zatížení okolí)
• maximální využití stávající infrastruktury v Ústí nad Labem
• minimální zábory nezastavěného území
• trasa je maximálně ohleduplná na město Chlumec
• krajina není zbytečně fragmentována

Negativa:

• trasa negativně ovlivní obce Chvalín, Rohatce, Hrobce, Libotenice, Travčice, Oleško, Křešice
• vyústění z tunelu na Střekově pod úrovní tratě 072 má za následek přerušení Děčínské ulice a Střekovského nábřeží, most přes Labe je ve sklonu, negativní ovlivnění Labského údolí. (Tento problém byl vyřešen změnou polohy tunelových portálů na Střekově) 

Varianta E

Levobřežní varianta, nejdéle sleduje trasu územní rezervy. Trasa napojuje Ústí nad Labem úvratí, oproti variantě C vykazuje delší cestovní dobu do Ústí nad Labem. 

Pozitiva:

• umožňuje maximální zkrácení jízdní doby z Prahy do Ústí nad Labem a Děčína
• trasa je maximálně ohleduplná na město Chlumec

Negativa:

• v případě vybudování zastávky mimo Ústí nad Labem je nutno velkých záborů ploch pro novou infrastrukturu a novou zastávku - zatížení území individuální automobilovou dopravou, nutnost přestupů - vznik podružného dopravního uzlu pro tento uzel je ale prostor u Modlan nedostatečný
• trasa negativně ovlivní obce Roudníky, Modlany, Soběchleby
• trasa vede po jižních svazích jezera Milada s rizikem svahových pohybů
• narušení budoucí rekreační oblasti jezera Milada
• narušení posledních zbytků podkrušnohorské pánevní krajiny u Modlan, výrazná fragmentace krajiny - západně od jezera Milada vzniká rozsáhlý triangl propojovacích tratí s mimoúrovňovým křížením
• neexistence přímého napojení na trať č. 130 Ústí nad Labem - Chomutov
• nemožnost napojení pravobřežní trati - zatížení nákladní dopravou zůstane na stávajícím ocelovém železničním mostě
• značné prodloužení jízdních dob ve směru Chomutov vlivem zajíždění do Ústí nad Labem
• mezinárodní vlaky míjí Ústí nad Labem - zastávka u Modlan - diskomfort pro cestující

Varianta E-C

Pravobřežní varianta, kombinace trasy E a C

Pozitiva:

• umožňuje maximální zkrácení jízdní doby z Prahy do Ústí nad Labem, Teplic, Duchcova, Bíliny, Mostu, Chomutova, Děčína
• umožňuje přímé napojení Litoměřicka - zkrácení jízdních dob z 50 na 30 minut
• umožňuje propojení s levobřežní a pravobřežní tratí
• maximální využití stávající infrastruktury v Ústí nad Labem
• minimální zábory nezastavěného území
• trasa je maximálně ohleduplná na město Chlumec

Negativa:

• trasa vede po jižních svazích jezera Milada s rizikem svahových pohybů
• narušení budoucí rekreační oblasti jezera Milada
• narušení posledních zbytků podkrušnohorské pánevní krajiny u Modlan, výrazná fragmentace krajiny
• trasa negativně ovlivní obce Chvalín, Rohatce, Hrobce, Libotenice, Travčice, Oleško, Křešice, Roudníky, Modlany, Soběchleby
• neumožňuje přímé napojení trati č. 130 (Ústí nad Labem - Chomutov) na Krušnohorský tunel
• vyústění z tunelu na Střekově pod úrovní tratě 072 má za následek přerušení Děčínské ulice a Střekovského nábřeží, most přes Labe je ve sklonu, negativní ovlivnění Labského údolí.
• úrovňové napojení do nádraží Střekov - snížení propustnosti vlivem křížení vlakových cest, delší průjezd zástavbou Střekova
• v případě mimoúrovňového křížení nutno vybudovat viadukt přes Střekovské nádraží až po most přes Labe

Varianta A

Pravobřežní varianta, s vyústěním tunelu pod hradem Střekov

Pozitiva:

• umožňuje maximální zkrácení jízdní doby z Prahy do Ústí nad Labem, Teplic, Duchcova, Bíliny, Mostu, Chomutova, Děčína
• umožňuje propojení s levobřežní trati
• umožňuje přímé napojení trati č. 130 (Ústí nad Labem - Chomutov)
• maximální využití stávající infrastruktury v Ústí nad Labem
• minimální zábory nezastavěného území
• trasa je maximálně ohleduplná na město Chlumec

Negativa:

• trasa negativně ovlivní obce Bohušovice nad Ohří, Nové Kopisty, Mlékojedy a okrajovou část Litoměřic v ulici Žernosecká
• vyústění z tunelu na Střekově pod úrovní tratě 072 má za následek přerušení Děčínské ulice a Střekovského nábřeží, most přes Labe je ve sklonu, negativní ovlivnění Labského údolí.
• úrovňové napojení do nádraží Střekov - snížení propustnosti vlivem křížení vlakových cest, delší průjezd zástavbou Střekova
• v případě mimoúrovňového křížení nutno vybudovat viadukt přes Střekovské nádraží až po most přes Labe
• chybí přímé napojení Litoměřic - nutnost přestupu v Lovosicích, dostupnost Prahy 50 min. Lze řešit odbočkou u Litoměřic

Varianta F2

Pravobřežní varianta s vyústěním tunelu v Pražské ulici pod Větruší

Pozitiva:

• umožňuje maximální zkrácení jízdní doby z Prahy do Ústí nad Labem, Teplic, Duchcova, Bíliny, Mostu, Chomutova, Děčína
• umožňuje propojení s levobřežní trati
• umožňuje přímé napojení trati č. 130 (Ústí nad Labem - Chomutov)
• maximální využití stávající infrastruktury v Ústí nad Labem
• minimální zábory nezastavěného území
• trasa je maximálně ohleduplná na město Chlumec

Negativa:

• nelze zajistit zkrácení cestovních dob pro obyvatele Litoměřicka - dostupnost Prahy 50 min.
• značné riziko sesuvů svahů Větruše z důvodu nutnosti podříznutí svahu pro tunelové portály
• negativní ovlivnění labského údolí vlivem výrazných zásahů do svahu Větruše
• stísněné prostorové podmínky při vyústění a napojení na trať 090
• snížení propustnosti tratí v místě napojení na trať 090 z důvodu úrovňového napojení tratí
• nemožnost napojení pravobřežky, veškeré zatížení nákladní dopravou převezme stávající ocelový železniční most přes Labe
• v případě mimoúrovňového křížení nutno vybudovat viadukt přes Střekovské nádraží až po most přes Labe

Varianta H

kombinace levobřežní a pravobřežní trasy, částečná modifikace trasy F2

 Pozitiva:

• umožňuje maximální zkrácení jízdní doby z Prahy do Ústí nad Labem, Teplic, Duchcova, Bíliny, Mostu, Chomutova, Děčína, Litoměřic
• umožňuje propojení s levobřežní a pravobřežní tratí
• maximální využití stávající infrastruktury v Ústí nad Labem
• minimální zábory nezastavěného území
• trasa je maximálně ohleduplná na město Chlumec

Negativa:

• značné riziko sesuvů svahů Větruše z důvodu nutnosti podříznutí svahu pro tuneové portály
• negativní ovlivnění labského údolí vlivem výrazných zásahů do svahu Větruše
• stísněné prostorové podmínky při vyústění a napojení na trať 090 v Ústí nad Labem pod vrchem Větruše
• snížení propustnosti tratí v místě napojení na trať 090 z důvodu úrovňového napojení tratí. V případě mimoúrovňového řešení napojení nutno dalších zásahů do vrchu Větruše
• propojení břehů Labe v Ústí nad Labem stávajícím ocelovým mostem - nedojde ke snížení hluku
• v případě nákladního bypassu pro omezený počet vlaků nutno vybudovat nákladný mimoúrovňový tunelový rozplet tratí pro nákladní a osobní dopravu

Detail Varianty H

Trasa se snaží vyjít vstříct požadavkům města Chlumec. 

Varianta Správy Železnic - modrá trasa - (koridor ŽD1, respektive Trasa C) prochází mezi Chlumcem a Stradovem. Tunelové portály jsou vzdálené 500 m od zástavby Chlumce a Stradova. Portály se nachází jižně pod komunikací I/13, trasa vede kolmo na vrstevnice relativně mírného svahu.

Modifikace trasy H se odklání od souběhu VRT s tratí č. 130 pod Zahrádkářskou kolonií u Střížovic. Trasa vede rovnoběžně s vrstevnicemi Střížovického vrchu a podchází Český újezd, zbytky areálu plynárny v Úžině a přes bývalý dobývací prostor lomu Antonína Zápotockého  podchází dálnici D8 a Chlumecké rybníky a nakonec Oprám u Varvažova. Obyvatelé Českého Újezda jsou doslova obětováni. Trasa vede v mělké hloubce pod jejich domy.

Z aktuálních a starších geologických průzkumných vrtů vyplývá, že tato trasa je extrémně nevhodná. Realizace tunelu by si vyžádala značné náklady na sanaci a stabilizaci nadloží a podloží tunelu mezi Úžínem a Varvažovem. Trasa vede poddolovaným územím se zbytky uhelných slojí. 

Koridor ŽD1

Pravobřežní varianta, modifikace trasy C. Výsledný koridor je předmětem 5. aktualizace ZÚR ÚK

Pozitiva:

• umožňuje maximální zkrácení jízdní doby z Prahy do Ústí nad Labem, Teplic, Duchcova, Bíliny, Mostu, Chomutova, Děčína
• umožňuje přímé napojení Litoměřicka - zkrácení jízdních dob z 50 na 30 minut
• umožňuje propojení s levobřežní a pravobřežní tratí
• umožňuje přímé napojení trati č. 130 (Ústí nad Labem - Chomutov)
• maximální využití stávající infrastruktury v Ústí nad Labem
• minimální zábory nezastavěného území
• trasa je maximálně ohleduplná na město Chlumec

Negativa:

• trasa negativně ovlivní obce Chvalín, Rohatce, Hrobce, Libotenice, Travčice, Polepy, Lounky, Chodouny, Křešice